O nás

Sešli jsme se, abychom vedli dialog o náboženském traumatu. Jsou mezi námi lidé, kteří mají s tématem osobní zkušenost (peeři), ale jsme i psychoterapeuti, faráři, religionisté nebo sociální pracovníci.

Ve své praxi se opakovaně setkáváme s lidmi, kteří byli zraněni prostředím, jež mělo být zdrojem opory. Tyto zkušenosti často hluboce zasahují identitu, vztahy, psychické zdraví i schopnost důvěřovat sobě a druhým.

Téma náboženského traumatu je v českém prostředí stále téměř neznámé. Mnoho lidí proto zůstává se svými potížemi samo – bez opory a často i bez vědomí, že to, co prožívají, má své jméno a své příčiny. Naším cílem je tuto situaci měnit – odborně, citlivě a s respektem.

Všechny nás spojuje přání o tomto tématu veřejně hovořit, zvyšovat povědomí a propojovat síť odborníků a peerů, kteří této problematice rozumějí a mohou nabídnout podporu nejen přímo zasaženým, ale i jejich blízkým. Chceme posilovat prostor, kde mohou být jednotlivé příběhy slyšeny a bezpečně sdíleny.

Jsme tady pro ty, kteří se chtějí informovat o tématu, pro ty kteří hledají pomoc i pro jejich blízké.

Náboženské trauma

Příběhy

Kontakty

Vojtěch Domlátil

Vojtěch Domlátil

eko arteterapeut

Vedu terapii v přírodě kombinovanou s arteterapií – pod supervizí Institutu Eko Art po pětiletém výcviku. Roku 2008 jsem odešel z náboženské organizace Svědkové Jehovovi, což znamenalo přerušení všech kontaktů a nutnost učit se žít od znova. Tato zkušenost mě přiměla otevřít tematický program Cesta odpadlíka určený především pro ty, kdo procházejí podobnou životní změnou. Věnuji se skupinové i individuální terapii.

Fénix RTR z. s.

krizový chat • peer podpora • edukace

Jsme tým lidí, z nichž si někteří prošli náročnou cestu zotavení z náboženského traumatu a další jim přitom stáli po boku. Dnes pomáháme lidem, kteří opustili či opouštějí destruktivní náboženské prostředí, osobám s posttraumatickými symptomy vlivem duchovního zneužívání, těm, kdo zažili manipulaci, duchovní zneužití, vinu, kontrolu, izolaci či vyloučení, těm, kteří si dělají obavy o své blízké, jež by mohli být obětí náboženské manipulace, odborníkům na duševní zdraví, kteří by rádi získali informace o Syndromu náboženského traumatu „z první ruky“.

Aneta Plýhalová

Aneta Plýhalová

psycholog a psychoterapeut

Jsem hostující členkou České společnosti pro psychoanalytickou psychoterapii a věnuji se individuální a skupinové psychoterapii dospělých a dospívajících. Nabízím podporu při obtížích, jako jsou úzkosti, těžké životní situace nebo při hledání hlubšího porozumění sobě i s druhými. Mám zkušenosti s prací s lidmi zasaženými traumatem, jedinci procházejícími psychotickou krizí a v neposlední řadě byly cennou zkušeností roky strávené studiem religionistiky a teologie.

Zdeněk Vojtíšek

Zdeněk Vojtíšek

religionista a psychoterapeut

Přednáším religionistiku především na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy a soustředím se v ní na problematiku současného žitého náboženství a hlavně nových náboženství a nových náboženských hnutí. Mám základní i supervizní výcvik v poradenství a terapii zaměřené na člověka a využívám ho především při poradenské práci s veřejností a terapeutické práci se studenty

Václav Mitáš

Václav Mitáš

psychoterapeut

Vystudoval jsem sociální pedagogiku a teologii, absolvoval jsem psychoterapeutický výcvik v terapii orientované na klienta Carla R. Rogerse. Vím, jak citlivé může být zranění z prostředí, jemuž jste důvěřovali. Mám zkušenosti s pomocí klientům procházejícím obtížemi spojenými s nedobrým direktivním náboženským přístupem. Pokusím se, abyste u mě našli přijetí a bezpečné prostředí pro řešení svých bolestí. Profesně se vedle obecné individuální a párové psychoterapie věnuji práci související s následky nejrůznějších sociálně-patologických jevů.

Stanislav Drda

Stanislav Drda

pedagog, terapeut

Vystudoval jsem pedagogiku na FF UK a učitelství náboženství, etiky a filosofie na HTF UK. Absolvoval jsem šestiletý výcvik poradenských a terapeutických dovedností integrativního směru, kurz základní krizové intervence a další doplňující vzdělávání. Působím jako sociálně-terapeutický pracovník s dětmi a dospívajícími, lektor a terapeut v oblasti vzdělávání pomáhajících profesí a také v duchovní službě. V rámci práce s klienty poskytuji poradenství a terapii mj. v oblasti psychospirituální a náboženské problematiky.

Jitka Schlichtsová

Jitka Schlichtsová

religionistka a pedagožka

Dokončuji doktorské studium filosofie náboženství na katedře filosofie a religionistiky Evangelické teologické fakulty UK, vyučuji religionistiku na Evangelikálním teologickém semináři a jsem předsedkyní Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů. V odborné práci se zabývám českou i světovou současnou náboženskou scénou, problematikou dětí a jejich výchovy v náboženských společnostech, mechanismy vzniku a rozvoje nových náboženských hnutí a jejich vztahu ke společnosti. Věnuji se poradenství v této oblasti – zprostředkováváním informací o činnosti náboženských společností veřejnosti, osvětové a popularizační činnosti, lektorování kurzů profesního rozvoje.

Iva Tereza Grosskopfová

Iva Tereza Grosskopfová

psychoterapeutka

Opírám se o široké zkušenosti z psychologie, pedagogiky, umění i práce s lidmi v náročných životních situacích – od rodin v krizi, umírajících, či vězněných, až po ty, kteří zažili přísnou náboženskou výchovu. Kromě jiného jsem absolovala psychoterapeutický výcvik v Gestalt terapii, nebo studium muzikoterapie a další. Díky letům činnosti v médiích (např. rádio Svobodná Evropa) a mé dokumentární tvorbě (režie a scenáristika), kde se zaměřuji na lidské příběhy, přirozeně přecházím do role průvodkyně, která naslouchá a podporuje. Sama pocházím z ortodoxního náboženského prostředí, takže dobře rozumím tomu, jak hluboké stopy může náboženská výchova zanechat, a zároveň vím, že cesta ke svobodě je možná. V terapii, jíž se věnuji podle svých časových možností, stavím na respektu, lidskosti a zkušenostech, že změna začíná uvnitř nás.

Robert Krejčí

Robert Krejčí

terapeut

Pomáhám lidem osvobodit se od náboženského traumatu a najít vnitřní klid. Čerpám z mnoha osobních zkušenostní a z procesu dekonstrukce, který jsem před osmi roky započal. Můj přístup vychází z porozumění hlubší nedualitě a lidské svobodě – pomáhám lidem uvědomit si, že strach, vina a omezení nejsou jejich pravou podstatou, a podporuji je v autentickém a neodděleném životě. Dlouhodobě pracuji jako vedoucí Centra duševního zdraví pro mladé lidi a jejich rodiny. Absolvoval jsem dlouhodobý trénink v základech rogeriánské terapie a jsem v psychoterapeutickém výcviku na dětského a rodinného psychoterapeuta.

Svépomocná skupina pro apostáty

peer skupina

Svépomocná (peer) skupina organizována spolkem Čeští humanisté je místem pro lidi s negativní náboženskou zkušeností, kteří si chtějí neterapeutickým způsobem promluvit o svých myšlenkách a vzájemně se vyslyšet. Skupina se schází jednou za měsíc v Praze a lze se k ní připojit skrze vstupní konzultaci.

Na koho se lze obrátit v případě krize (nonstop a zdarma)

Další kontakt: Někdo ti uvěří – pomoc pro ty, kteří se potýkají se sexuálním, mocenským a duchovním zneužíváním.

Literatura

K tématu náboženského traumatu dosud není literatura v češtině. K traumatu obecně můžeme doporučit český překlad knihy Bessela van der Kolka Tělo sčítá rány (Jan Melvil Publishing 2021). Za vhodnou výchozí knihu o náboženském traumatu v angličtině považujeme When Religion Hurts You: Healing from Religious Trauma and the Impact of High-Control Religion Laury E. Andersonové (Brazos Press, 2023), která obsahuje kromě jiného i argumentaci pro to, že o potížích spojených s náboženstvím, můžeme v některých případech hovořit jako o náboženském traumatu. Česká recenze na knihu je zde, přeložený rozhovor s autorkou zde. Jak tyto odkazy naznačují, problematice náboženského traumatu se věnuje služba Náboženský infoservis a poskytuje české recenze na další anglicky psané knihy o tomto tématu: Hillary L. McBrideové (zde), Karen Roudkovski (zde) nebo Anny Clark Millerové (zde).

  • „Inventář náboženských poselství z dětství“ podle Anny C. Millerové (Anna Clark Miller, The Religious Trauma Survival Guide. Education + Recovery Tools, Empathy Paradigm 2024)
  • V češtině je k dispozici několik knih a dalších textů, které se vztahují k dílčím fenoménům, které tvoří komplex problematiky náboženského traumatu. Tyto fenomény jsou obvykle nazývány metaforicky. O významovém jádru metafory božích vnuků či vnoučat bylo možné se poprvé česky dočíst v knize Nilse Holma Úvod do psychologie náboženství (Portál 1998, s. 77–79), na místě, kde referoval o příbězích, které shromáždil Harry Lindstöm ve švédsky psané knize Guds barnbarn – problembarn. Zmínku o tomto fenoménu měl i Pavel Říčan v Psychologii náboženství a spirituality (Portál 2007, s. 129–130). V témže roce vydal obsáhlejší pojednání o božích vnucích Pavel Dušek (Fenomén božích vnuků, Dingir 10 (3), 2007, s. 82–84, zde) a významně ho pak rozšířil v samostatné kapitole „Otázky autoritativní výchovy a Božích vnoučat“ v knize Spiritualita v pomáhajících profesích (Portál 2012). Jako heslovitý úvod do tématu může sloužit prezentace k přednášce vložit PDF Zdeňka Vojtíška Boží vnuci – narušený vztah k Bohu na konferenci rogeriánských psychoterapeutů 21. října 2023. O tomto fenoménu vznikla také bakalářská práce Lucie Suchánkové vložit PDF, obhájená na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v roce 2023. Příběhům, týkajícím se náboženské výchovy v rodinách konzervativních evangelikálů a jejího odmítnutí, je věnována kniha Jasona a Brandi Elamových Zmoudřelý rodič. Křesťanská výchova bez tvrdosti a strachu, přeložená do češtiny (Cesta 2024, recenze je zde).

    Jiným dílčím fenoménem, částečně se překrývajícím a nahlíženým z poněkud odlišné - obvykle křesťanské – perspektivy, jsou falešné obrazy Boha. Takový název má český překlad (Karmelitánské nakladatelství 1995 a 2010) knihy Dämonische Gottesbilder teologa Karla Frielingsdorfa. Podobný přístup má i česká teoložka Kateřina Lachmanová v knize Karikatury Boha (Karmelitánské nakladatelství 2014). O „temných obrazech Boha“ a o práci s Biblí, která těmto obrazům vzdoruje, napsal Lorenz Zellner dosud nepřeloženou knihu Gottestherapie (Kösel 1995). Přeloženo nebylo ani Frielingsdorfovo optimističtější pokračování Der wahre Gott ist anders. Von krankmachenden zu heilenden Gottesbildern (Grünewald 1997).

    Další metaforou pro prožívání určitého typu náboženského traumatu je otrava Bohem. Stejnojmennou knihu napsal Tilmann Moser (o Moserovi více zde). Kniha vyšla v českém překladu (Dingir 2025, recenze například zde či zde).

    Samostatný typ literatury tvoří díla, v nichž jsou subjektivně vypsány prožívané obtíže s vlastním, obvykle už bývalým náboženským společenstvím. Některé z těchto obtíží by mohly být zařazeny do kategorie náboženského traumatu. Mezi takové knihy, vydané v češtině, patří sonda Petry Dvořákové do obtížného prožívání římských katolíků (Proměněné sny, Host 2006 a 2010, článek autorky na stejné téma je zde), dítěte z prominentní rodiny scientologů (Jenna Miscavige Hillová spolu Lisou Pulitzerovou, K nevíře. Můj tajný život uvnitř Scientologické církve a dramatický útěk, Aktuell 2016, recenze je zde), jednoho z vedoucích náboženského společenství Šrí Činmoje (Dušan Štraus, So slonom na pleciach. Autentický príbeh bývalého lídra sekty, Ikar 2022, recenze je zde) nebo bývalých svědků Jehovových (Petr Opršal, Cestou z věže, vlastním nákladem 2018, recenze je zde, nebo Martin Sodoma, Jehovista, Argo 2024, recenze je zde).